Společnost Meta ráda říká, že skrze Facebook a Instagram lidi propojuje. Čím dál víc se však zdá, že jejich skutečným cílem je udržet uživatele co nejdéle online. Naše pozornost i citlivá data se v digitálním prostoru stávají komoditou. Když začalo být zřejmé, že pro svůj business Meta cíleně využívá děti, přišel právní spor o miliardy dolarů. Může ho Zuckerberg prohrát?
Jedna z nejvýdělečnějších světových společností se ocitla na strmé cestě z kopce. Po několika skandálech s krádeží osobních dat a dílčích prohraných soudech se letos v srpnu započal spor, jehož prohra by pro Metu mohla znamenat ztrátu desítek procent své tržní hodnoty. Několik amerických států podalo žalobu za záměrné navržení platforem Facebook a Instagram tak, aby děti udržely co nejdéle online. Meta měla zároveň nelegálně sbírat data dětí mladších třinácti let bez souhlasu jejich rodičů.
„Hook, hold, harvest“. Manipulace jako osvědčená business strategie
Sociální sítě často čelí nařčením ze závadného obsahu. Tentokrát však jde o mnohem rozsáhlejší problém. Jádrem sporu je samotná struktura a design platforem, který má umocňovat nekonečné scrollování, autoplay, vyprázdněné a polarizující algoritmy nebo nepřetržité notifikace. Desítkami různých způsobů se dnes sociální sítě snaží maximalizovat množství času, které na nich trávíme. Radikalizace společnosti, krize duševního zdraví, digitální přehlcení a ztráta socializačních schopností nejsou jen nechtěným vedlejším účinkem, ale součástí zamýšlené funkce těchto platforem.
Zdroj: Pexels
Několik amerických států dnes u soudu tvrdí, že Meta o problémech se zneužíváním dětských uživatelů věděla a přesto dlouhodobě prioritizovala růst a engagement před ochranou základní digitální bezpečnosti zranitelných skupin. Arturo Béjar, který dříve ve firmě Meta působil jako lídr integrity, u soudu uvedl, že měl Zuckerberg jakožto CEO v rozhodování Mety mimořádný vliv. Pokud prý něco označil za prioritu, „hory se pohnuly“. Podle Béjara však bezpečnost dětí dlouhodobě pro Metu prioritou nebyla.
Zdroj: Pexels
Současné soudní řízení je největší, ne však jedinou křižovatkou na táhlé cestě sporu Mety a ochránců lidských (a dětských) práv. Dřívější skandál s Cambridge Analytica, whistleblowerka Frances Haugen i současné žaloby o zneužívání osobních dat dětí mimojiné k tréninku AI nastavují světu podnikání nemilosrdné zrcadlo. Můžeme nejbohatším firmám světa opravdu promíjet etické přešlapy, kterých se neustále vědomě dopouštějí? Jak dlouho můžou společnosti zneužívat naše data, než se lidé ozvou?
Zdroj: Pexels
V sázce jsou peníze i pověst. Meta u soudu má co vysvětlovat
Není snadné předpovědět, jak se případ skutečně vyvine. Nařčení z narušení bezpečnosti uživatelů jsou vůči společnosti Meta častá a četná, nicméně u soudu hraje velkou roli i to, jak silnou obhajobu si jeden z nejbohatších mužů světa byl schopen zařídit. Scénář, v němž by Meta skutečně zaplatila až 1,4 bilionu dolarů, který žalobci před zahájením procesu uváděli jako možnou maximální sankci, odborníci považují za velmi nepravděpodobný. Prohra jako taková však pro Metu vůbec není nereálnou možností. Viděli jsme to například už u soudů v Novém Mexiku a v Kalifornii.
Právo by mohlo hrát zásadní roli v regulaci technologických gigantů. Světovým tech firmám je v době úniků dat, AI skandálů a globálních krizí stále více potřeba nastavovat mantinely. Už v srpnu Meta s americkými státy uzavřela dohodu o zaplacení téměř osmnácti miliard dolarů. Zavázala se k věkovému ověřování, omezení používání nebo nočnímu blokování obsahu pro mladé. Pochybení však stále popírá. Finanční pokuty jsou rozhodně dobrou pákou, ale reálná změna možná nastane až ve chvíli, kdy tech firmy už nebudou moct hrát podle pravidel, která si nastavily samy.
Zdroje: Reuters, The Guardian