Cesty do vesmíru dnes nekomplikuje jen vzdálenost nebo cena misí. Jedním z největších problémů je extrémní mráz, který na povrchu Měsíce a Marsu dokáže během chvíle zničit materiály běžně fungující na Zemi. V prostředí, kde teploty padají hluboko pod mínus 200 stupňů Celsia, tvrdne guma, elektronika selhává a některé kovy křehnou natolik, že připomínají sklo. NASA proto vyvinula nový systém s názvem LESTR, jenž dokáže simulovat jedny z nejdrsnějších podmínek hlubokého vesmíru a testovat, co v nich moderní technika skutečně vydrží.
Vesmírné mise už nejsou jen o tom „zapíchnout vlajku a odletět domů“. NASA plánuje na měsíčním povrchu postavit základny i technologická centra, a to v těch nejdrsnějších, trvale zastíněných oblastech. Každý kabel, každý kloub skafandru nebo elektrický spoj musí ustát podmínky, které mají blíž k absolutní nule než k čemukoliv, co známe z naší planety. Proto se dnes vesmírné technologie mučí v mrazech, které byly ještě donedávna v laboratorních podmínkách prakticky nedosažitelné.
LESTR simuluje drsné podmínky vesmíru. Obří mrazák nás posouvá blíž k výletu na Mars
Právě proto NASA vyvinula nový testovací systém LESTR, jenž dokáže simulovat mrazivé podmínky Měsíce. Zařízení funguje jako extrémně výkonná kryogenní komora, která dokáže vytvořit teplotu kolem 40 kelvinů, tedy přibližně mínus dvě stě stupňů Celsia. To je přesně ta realita, která čeká astronauty v kráterech na jižním pólu Měsíce, kam nikdy nedopadne ani paprsek slunce. Právě tam chce NASA postavit první skutečnou mimozemskou základnu a vyzkoušet technologie, jež nás jednou dostanou až na Mars.
Zdroj: NASA | LESTR
Dosavadní testování přitom byla logistická noční můra. Vědci se museli doslova patlat s litry kapalného dusíku, hélia nebo vodíku, což vyžaduje obří nádrže, neustálé doplňování a extrémní bezpečnostní opatření. LESTR na to jde chytřeji. Celý proces provádí v suchém vakuu, a to díky speciálnímu kryochladiči, který odvádí teplo bez jediné kapky tekutiny. Řešení je čistší, efektivnější, a hlavně mnohem věrněji simuluje to, co techniku čeká v hlubokém vesmíru.
Zdroj: NASA | LESTR
NASA už v této komoře „trápí“ konkrétní komponenty. Jde například o extrémně odolná vlákna pro novou generaci skafandrů nebo takzvané slitiny s tvarovou pamětí. To jsou kovy, které můžete v mrazu ohýbat, jak chcete, samy se však později vrátí do původního stavu. Takové materiály jsou potřebné například pro kola roverů, která musí drtit ostrý měsíční prach a skály bez rizika, že prasknou. Miliony kilometrů od nejbližšího servisu totiž žádná druhá šance neexistuje.
Zdroj: Unsplash | Mars
Místo velkolepých proslovů o dobývání kosmu se v Clevelandu odehrává mravenčí práce, která má zabránit tomu, aby se příští lunární mise neproměnily v přehlídku popraskaného šrotu. Inženýři už neřeší jen to, jak raketu odlepit od země, ale jak donutit těsnění v hydraulice vesmírných vozítek, aby se při extrémně nízkých teplotách nerozsypalo na prach. V mrazicí komoře LESTR se totiž v reálném čase ukazuje krutá pravda. Vesmírný prach v kombinaci s extrémním mrazem funguje jako brutální bruska, která dokáže běžný skafandr zničit během pár dní. Jsme tedy svědky posunu, jenž nás opět přiblíží osídlení Měsíce a možná i Marsu.
Zdroje: Kosmonautix, Forbes, NASA