Mělo se za to, že je AI pro firmy levným a efektivním nástrojem, jehož užívání bude už jen vzrůstat. Už leta zpátky kritici upozorňovali na možné nahrazení některých zaměstnaneckých pozic automatizovanými systémy. Realita AI v IT i jiných firmách ale ukazuje mnohem rozmanitější vývoj. Čím dál víc světových firem teď užití AI pro pracovní úkoly zakazuje, protože se začíná nečekaně prodražovat. S tím souvisí takzvaný tokenmaxxing. S každým využitím AI totiž zaměstnanci spotřebovávají tokeny, které představují jejich pracovitost.
Není tomu dávno, co tech world kompletně ovládlo nadšení z AI a s ní spojených výhod. AI dokáže suplovat kamaráda, vyhledávač, nebo zastat i jednoduché role v IT. Nejznámější světové firmy, jako je OpenAI nebo Anthropic, si v reakci na vysokou spotřebu svých služeb vytvořily systém tzv. tokenů, s od jejichž počtu se odvíjí vyúčtování služeb. V rámci jednotlivých firem mělo množství tokenů, které jednotlivý zaměstnanec využil, vypovídat o vysoké míře pracovního nasazení a adaptace na nový business svět. Takový systém však přinesl mnoho úskalí.
Kvantita místo kvality. Vykazovat práci a pracovat jsou dvě různé věci
V Silicon Valley se pro jev bezhlavého využívání tokenů uvnitř firem ujal termín tokenmaxxing. Zaměstnanci při něm záměrně nechávali AI agenty běžet celé hodiny, automatizovali i triviální úkoly nebo posílali modelům zbytečně rozsáhlé prompty. Nešlo o efektivní využití AI nástroje k vyřešení problému, ale jen o zatížení systému, který měl symbolizovat produktivitu a pracovní nasazení. Deníky The New York Times i Financial Times dokonce tvrdí, že některé firmy v souvislosti s využitím AI zavedly interní leaderboardy motivované kariérním růstem.
Zdroj: Pexels
Problém s nadměrným využitím tokenů, které vytváří firmě obrovské náklady, se týká i těch nejnotoričtějších IT hráčů. Interní leaderboards v souvislosti s využitím AI se objevily třeba ve firmách jako Amazon, Shopify, Microsoft, Meta nebo Accenture. Amazon přitom jako jeden z prvních systém tokenových žebříčků nakonec zrušil, protože vedly k nadbytečnému užívání. Finanční analytici se shodují, že hodnocení produktivity práce na základě využití tokenů nakonec k maximalizaci efektivity nevede.
Dobrý sluha, špatný pán. Co to znamená pro budoucnost AI?
Tokenmaxxing přináší na světlo ekonomům dobře známý jednoduchý princip. Tzv. Goodhartův zákon říká, že jakmile se z ukazatele stane cíl, přestává být dobrým ukazatelem. Přesně k tomu dochází ve firmách, které místo měření skutečné produktivity začaly odměňovat pouhou spotřebu AI. Z původně užitečného nástroje se pomalu stává tak trochu krysí závod, který ani není možné vyhrát. Navíc: cena, kterou za extenzivní užívání AI platíme, je mimo finanční zátěž třeba i akcelerace klimatické krize.
Zdroj: Pexels
Těžko pak říct, zda při jevech, jako je tokenmaxxing, selhává firma jako taková, nebo jde o širší globální trend proměny pracovní kultury. Zaměstnavatelé si však naštěstí začínají uvědomovat, že konkurenční výhodou dlouhodobě není člověk, který maximalizuje své využití AI, ale takový člověk, který na AI nástroje stále umí nahlížet kriticky a s rezervou, přičemž svou produktivitu neodvíjí zcela od automatizace. AI tak v repertoáru IT firem rozhodně zůstává. Bude však potřeba cíleně zhodnotit skutečné důvody a účinnost jejího využití.
Zdroje: The New York Times, Financial times, Business insider, Zapier, Fortune