Další měsíc, dalších několik set korun, co z účtu odchází za předplatné služeb jako je Netflix, Spotify nebo třeba Microsoft 365. Zábavní průmysl nás přiměl si na pravidelné platby zvyknout. Dnes si ale lze předplatit třeba i tiskárnu, auto, nebo ledničku. Jednorázové nákupy, které dřív vedly k vlastnictví, nahrazuje model předplacených licencí. Co ale tahle změna skutečně znamená?
Předplatné různých streamovacích platforem se pro nás stalo samozřejmostí. Zatímco dříve lidi museli filmy kupovat nebo na ně chodit do kina a hudba se poslouchala z fyzických přehrávačů, dnes si za relativně nízký pravidelný poplatek můžeme vypůjčit přístup k nepřebernému množství obsahu. Model, kterému se někdy říká subscription economy, však dávno překročil hranice zábavního průmyslu. Předplatné už nabízí i automobilky, výrobci elektroniky, fitness centra nebo zpravodajská média. Spolu s vlastnictvím se však ze spotřebitelské zkušenosti vytrácí také jistota.
Mít, či předplácet? Možná, že brzy už nebude na výběr
Když se v minulé dekádě s nástupem streamovacích platforem začala subscription economy rozšiřovat, vypadalo to jako dobrá zpráva pro firmy i spotřebitele. Málokdo má dostatečné prostředky, aby si mohl pořídit fyzické kolekce všeho, co chce vidět, slyšet nebo využít. Díky průběžně placenému přístupu se navíc můžeme vyhnout větším a nákladným jednorázovým nákupům. Kromě zábavního průmyslu, který model prosadil, jsou dnes zcela běžné i digitální předplatné jako Microsoft 365 nebo Creative Cloud. Ani u těch to ale nekončí.
Zdroj: Pexels
Pro firmy jde o mimořádně výhodný model. Oproti jednorázovým nákupům pro ně předplatné znamená předvídatelnější (a v mnohých případech vyšší) příjmy, loajalitu zákazníků a možnost průběžně sbírat cenná data o jejich spotřebitelském chování. Zisky firem, které se na předplatné specializují, rostou čím dál rychleji, přičemž z trhu vytěsňují menší hráče, kteří stále nabízejí běžné produkty k jednorázovému zakoupení. Zejména v zábavním průmyslu už se subscription economy skoro nejde vyhnout. Proč se však někteří lidé schválně vracejí k nákupu fyzických disků a CDček?
Lednička, která nefunguje bez předplatného? Co nevlastníme, na to nelze skutečně spoléhat
Problém nastává ve chvíli, kdy se na předplatná vážou už i tak zásadní věci, jako je pracovní software nebo domácí spotřebiče. Pokud se vaše finanční možnosti náhle změní a přestanete platit, nebo pokud firma jednoduše změní podmínky či ukončí službu, najednou ztrácíte přístup k něčemu, co jste dlouho platili, a bez čeho může být náročné běžně fungovat. Zákazníci si stěžují na chytré tiskárny nebo ledničky, které po zakoupení modelu nejdou zapnout, protože je potřeba mít ještě předplacenou licenci k jejich softwaru. Některé předplacené služby však zavádějí i BMW nebo Mercedes-Benz.
Spotřební kultura se nám mění před očima. Pod záminkou flexibility a širšího přístupu se stáváme více a více závislými na firmách, které nám prostřednictvím předplatných zprostředkovávají každodenní služby. Analytici Deloitte očekávají, že podíl služeb založených na předplatném bude v příštích letech růst i v odvětvích jako je zdravotnictví, doprava nebo AI. Zatímco tak získáváme kontrolovaný přístup k věcem a produktům, které jsme zvyklí používat, subscription economy tiše získává kontrolu nad naší každodenností.
Zdroje: Zoura, Deloitte, BBC, Harvard Business Review, Reuters