Internet jako město duchů. V čem spočívá dead internet theory?

Pamatujete si éru facebookových statusů, internetových memů, blogů a webových stránek, které vznikly jen tak pro radost? Tahle verze internetu je dávno pryč. Není to tak, že by se lidé přesunuli offline, jen se zásadně změnilo online prostředí, v němž se pohybujeme. Příspěvky přátel nebo známých na našem feedu nahrazuje strojově generovaný balast tak věrně, že často nepoznáme, zda k nám mluví člověk, nebo program. Přesně o tom mluví teorie mrtvého internetu.

Poslední léta zaznamenala pozoruhodný kulturní fenomén. Zejména generace mileniálů se ponořila do nostalgie po internetu, na kterém vyrůstala. Online prostor byl tehdy chaotičtější, ale taky kreativnější, osobnější. Léta před příchodem influencerů a generativní AI tu byla diskuzní fóra, osobní webovky, MySpace nebo první léta Youtube. Tvorba obsahu nebyla tak spojena s výdělečným záměrem. Lidé zkrátka tvořili a sdíleli to, co je bavilo, a co jim přišlo zajímavé. Dnes, když je víc než polovina webového provozu automatizovaná, je všechno trochu jinak.

Někde mezi konspirací a trefnou predikcí. Internet přichází o lidskou povahu

Dead internet theory je v povědomí online nadšenců už od roku 2021. Na fóru Agora Road se tehdy objevil příspěvek „Dead Internet Theory: Most Of The Internet Is Fake“, který brzy pronikl i na Reddit, Youtube nebo tehdejší Twitter. Už toho roku ji zpopularizoval zpravodajský web The Atlantic. Podstatou teorie je přesvědčení, že internet, jak jsme ho znali, už zemřel. Velká část online prostoru je prý výsledkem nikoli lidské práce, ale automatizovaného procesu botů, algoritmů a AI. Lidé, kteří na automatizovaný obsah reagují, tak už netvoří živou komunitu, ale spíš jakousi iluzi interakce.

^{Zdroj: Pexels}

Jako tomu s teoriemi zpopularizovanými na internetu bývá, závěry Dead internet theory nelze přijímat doslovně. Je ale pozoruhodné, kolik jejích několik let starých myšlenek se dnes stalo skutečností. Boti skutečně masově generují spam, kopírují obsah, manipulují návštěvností nebo provozují podvodné účty. Jsou v tom zároveň dnes lepší, než kdy dřív. S generativní AI je tvorba nekonečného množství nekvalitních textů, obrázků či komentářů otázkou jednotek minut. Některé AI content farmy navíc cílí na zranitelné skupiny, jako jsou děti nebo senioři.

^{Zdroj: Pexels}

Věčná dichotomie člověka a stroje. Kdo vyhrává?

Nebezpečí automatizace internetu neleží jen v počtu strojově generovaného obsahu na něm, ale taky v tom, že s ním interagujeme my, živí lidé. Čím víc našeho online působení narazí na sítě botů a automatizované reklamy, tím víc se od sebe vzdalujeme my jako lidští uživatelé, tím víc se internet skutečně stává městem duchů. Nedávný výzkum ukázal, že při vyhledávání víc než polovina uživatelů narazila na AI generovaný souhrn dřív, než na webovou stránku nebo originální zdroj. Víc než 90% respondentů se za poslední měsíc s AI stránkami setkala aspoň jednou.

Je to právě nevyhnutelnost interakce s AI obsahem, co z užívání internetu dělá čím dál víc frustrující zkušenost. Nejen že se generativní AI v odpovědích a dodávání informací stále mýlí a není tak spolehlivým zdrojem. Vzniká taky smyčka, v níž automatizovaný obsah na internetu kromě lidských uživatelů čtou také jiné AI modely, které na základě strojového obsahu generují další strojový obsah. Ten internet zaplavuje jako vlna tsunami. Internet ještě zcela nezemřel, ale jedno je jisté. Pokud se nám stýská po skutečné lidské interakci, možná, že se ji budeme muset naučit opět hledat offline.

^{Zdroje: Imperva, Pew Research Center}