Největší filmový „flop“ roku? Snímek Melania se na ČSFD chlubí 11 procenty

Ještě než se dokument Melania vůbec dostal do kin, objevila se informace, která nastavila negativní ráz celému projektu. Dvě třetiny členů newyorského filmového štábu požádaly o vynechání svých jmen ze závěrečných titulků. V kombinaci s rekordními investicemi, politickým kontextem a minimálním zájmem publika vzniká případ, který balancuje mezi filmovou událostí a ukázkovým selháním.

Dokument mapující 20 dní ze života Melanie Trump, a to před druhou inaugurací jejího manžela, se chtěl stát globálním fenoménem. Namísto toho otevírá otázky o smyslu, motivech a hranicích propojení filmu, politiky a byznysu.

Nulový přesah, žádné zákulisí. Melania působí jako PR materiál

Film Melania vstoupil do kin s výjimečně silným zázemím. Distribuce napříč desítkami zemí, masivní marketingová kampaň a finanční podpora, která nemá v dokumentárním žánru obdoby. Přesto se v mnoha kinech promítá před poloprázdnými sály, někdy dokonce téměř bez diváků. V českém kontextu jde o jednotky prodaných vstupenek, ve velkých evropských městech o čísla, která se běžně spojují s artovými projekcemi bez mediální podpory.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený ET NOW (@etnow)

Zvláštní je i samotná povaha filmu. Nejde o investigativní portrét, ani o kritickou sondu do zákulisí moci. Dokument působí spíš jako pečlivě kontrolovaný obraz, ve kterém má hlavní postava absolutní dohled nad tím, co se ukáže a co zůstane mimo záběr. Výsledkem je esteticky uhlazený, ale obsahově opatrný celek, jenž nabízí minimum nových informací a ještě méně emocí. Divák sleduje sled situací, jenž připomínají spíše vyumělkovaný PR materiál než autentickou výpověď.

V USA má snímek úspěch. Zejména u konzervativního a staršího publika

Reakce kritiků na sebe nenechaly dlouho čekat. Většina se shoduje, že snímek zůstává na povrchu, vyhýbá se konfliktu a nahrazuje výpovědní hodnotu stylizací. Fakt, že významná část štábu, tedy dvě třetiny, odmítla být s projektem veřejně spojena, dodává projektu další vrstvu. Nejde jen o vkus či politické preference, ale o profesní distanc, který v Hollywoodu nebývá běžný. Takový krok signalizuje hlubší rozpor mezi obsahem filmu a hodnotami lidí, kteří se na něm podíleli.

Paradoxem zůstává finanční stránka projektu. Zatímco kina hlásí slabou návštěvnost, samotný prodej práv zajistil hlavním aktérům mimořádně komfortní výsledek. Film tak v konečném důsledku nepotřebuje divácký úspěch, aby splnil svůj účel. Otevírá se tak prostor pro spekulace o skutečné motivaci vzniku snímku. Čím dál častěji zaznívá názor, že nejde o filmový projekt v tradičním smyslu, ale o strategickou investici do vztahů, vlivu a symbolického kapitálu.

^{Zdroj: The White House}

Zajímavý kontrast nabízí čísla z USA, kde snímek během prvního víkendu dosáhl na relativně solidní tržby, alespoň v kontextu dokumentárního žánru. Detailnější pohled ale ukazuje jasný profil publika. Podle webu Daily Mail chodí na nový film především starší diváci a ti z regionů s konzervativním laděním. Výraznou převahu získala také ženská část publika. Film tak funguje spíše jako niche produkt pro konkrétní skupinu než jako univerzální kulturní událost.

Melania se tak zapisuje do filmové historie zvláštním způsobem. Ne jako výrazný dokument, který by posouval žánr nebo otevíral nové perspektivy, ale jako případová studie střetu politické moci, korporátního kapitálu a omezeného diváckého zájmu. Výsledek lze označit jako klasický „flop“ v tradičním slova smyslu. Na webu ČSFD film prozatím získal chabých 11 procent.

_{Zdroje: Daily Mail, Hospodářské Noviny, ČSFD}