Další PlayStation měl podle dosavadního kalendáře dorazit kolem roku 2027. V zákulisí herního průmyslu se však stále častěji mluví o pozdějším termínu a objevují se odhady sahající až k roku 2029. Důvod neleží ve hrách ani v technologiích grafiky. Problémem se stala operační paměť, nenápadná součástka, bez níž žádná moderní konzole nemůže existovat.
Herní konzole obvykle vznikají podle stabilního cyklu. Výrobce několik let připravuje hardware, vývojáři se přizpůsobí a hráči dostanou novou generaci přibližně po sedmi letech. Současná situace tento obvyklý model narušuje. Vývoj PlayStationu 6 totiž ovlivňuje stejná věc jako datová centra a umělou inteligenci. Obrovská poptávka po paměťových čipech, které dnes potřebuje téměř každý technologický obor.
Nedostatek paměťových čipů. Hernímu průmyslu dává na frak masivní vývoj AI
Operační paměť RAM si můžete představit jako pracovní stůl počítače. Čím větší je, tím více věcí může systém současně zpracovávat. U herních konzolí rozhoduje o velikosti světů, počtu postav na obrazovce i rychlosti načítání. Moderní hry pracují s obrovským množstvím dat a nová generace konzole vyžaduje výrazně výkonnější paměť než ta předchozí. Právě zde vzniká komplikace, protože výrobci čipů dnes dodávají paměti především firmám vyvíjejícím umělou inteligenci. Herní průmysl z hlediska potřebnosti ustupuje do pozadí.
Datová centra pro AI spotřebovávají obrovské objemy paměťových modulů a výrobní kapacity se přesouvají právě tímto směrem. Výsledkem je zdražování i omezená dostupnost komponentů, na nichž jsou konzole závislé. Sony proto zvažuje, zda novou generaci uvést v původně plánovaném období, nebo počkat, až se situace stabilizuje. Dlouhé odklady v herním průmyslu nejsou výjimečné u jednotlivých her, u celé konzole však znamenají zásadní strategické rozhodnutí.
Zdroj: Unsplash
Dopad se přitom netýká pouze jedné značky. Nintendo analyzuje cenu své budoucí konzole a sleduje vývoj nákladů na paměti, zatímco další výrobci hardwaru upravují své plány podobným způsobem. Konzole dnes soupeří s cloudovými službami, grafickými kartami i servery pro strojové učení o stejné komponenty. Herní průmysl tak poprvé sdílí technologické limity s odvětvím, které s hraním přímo nesouvisí.
Možné posunutí PlayStationu 6 by prodloužilo život současné generace a změnilo tempo vydávání her. Studia by měla více času optimalizovat projekty pro stávající hardware a hráči by zůstali déle ve známém prostředí. Paradoxně tak o budoucnosti her nerozhoduje grafika ani kreativita vývojářů, ale mikroskopické součástky vyráběné v továrnách na druhém konci světa. Herní průmysl se tak poprvé řídí logikou polovodičového průmyslu.
Zdroje: BBC, Zing, Gamer