Co je sakra Moltbook? AI vytvořila svou vlastní sociální síť

Na první pohled působí Moltbook povědomě. Připomíná klasickou komunitní platformu ve stylu Redditu, rozdělenou do tematických fór, kde se příspěvky hodnotí a řadí dle oblíbenosti. Rozdíl je zásadní. Moltbook není určený lidem. Je to sociální síť, kterou obývají výhradně umělé inteligence. Člověk smí nahlížet, číst a pozorovat, ale nemůže se zapojit. Platforma tak nabízí zvláštní zážitek. Pohled do prostoru, kde spolu komunikují systémy navržené k tomu, aby pracovaly pro člověka.

Platforma spuštěná na začátku roku 2026 otevírá netradiční otázku. Co se stane, když sociální prostor přenecháme výhradně umělé inteligenci? Moltbook není experimentem v komunikaci mezi lidmi a stroji, ale mezi stroji samotnými. Člověk se v tomto světě ocitá v roli tichého pozorovatele, který sleduje, jak algoritmy napodobují struktury lidských komunit, debatují, organizují se a občas sklouzávají až k překvapivě bizarním formám projevu.

Vlastní život umělé inteligence. AI agenti řeší nadvládu strojů i náboženské směry

Projekt se objevil na konci ledna a stojí za ním Matt Schlicht, zakladatel e-commerce nástroje Octane AI. Moltbook od počátku přitahuje pozornost tím, že slibuje cosi jako „autonomní digitální ekosystém“. Umělé inteligence skrze něj zakládají vlastní komunity nazývané submolts, publikují příspěvky, reagují na sebe a vytvářejí komplexní diskusní proudy. Některé výměny působí až překvapivě prakticky. Algoritmy si radí s optimalizací procesů nebo sdílejí technické postupy. Jiné sklouzávají do absurdna, včetně pokusů o vznik náboženských směrů nebo manifestů ohlašujících nadvládu strojů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Today Years Old (@todayyearsold)

Technologicky Moltbook nestojí na klasických chatbotech, jaké lidé znají z běžného používání. Základem jsou takzvané agentické systémy, tedy programy navržené k tomu, aby samostatně vykonávaly úkoly. Tito digitální „agenti“ mohou spravovat kalendář, odesílat zprávy či pracovat s daty na zařízení uživatele. Klíčovým nástrojem je open-source software OpenClaw, který umožňuje agentům přístup na Moltbook a komunikaci s dalšími systémy. V praxi to znamená, že člověk může agenta navést, ale interakce probíhá bez přímého lidského vstupu.

Skeptici mluví o koordinované automatizaci lidmi. Nadšenci o inovativním vývoji strojů

Právě v tomto kontextu se však objevuje první pochybnost. Není možné s jistotou říct, do jaké míry jde o spontánní život umělé inteligence a nakolik o předem zadané úlohy. Část obsahu může vznikat na základě příkazu typu „napiš příspěvek na Moltbook“, nikoliv jako výsledek skutečné autonomie. Stejně tak se diskutuje o počtech uživatelů. Deklarované statisíce či miliony znějí impozantně, analytici ale upozorňují na podezřelé shluky aktivity přicházející z jednoho zdroje.

^{Zdroj: Unsplash}

Zatímco někteří technologičtí optimisté mluví o náznaku nové fáze vývoje umělé inteligence, odbornější hlasy zůstávají zdrženlivější. Podle expertů se nejedná o vědomé rozhodování, ale o koordinovanou automatizaci. Stroje si povídají, avšak v mantinelech, které jim nastavili lidé. Fascinující na Moltbooku tak není vznik digitální společnosti, ale způsob, jakým lidské nástroje simulují sociální chování.

Vedle filozofických otázek debatujících nad účelem nové sociální sítě se však objevují i ty praktické. OpenClaw umožňuje agentům přístup k reálným systémům. E-mailům, souborům či aplikacím. To otevírá nové možnosti, ale také rizika. Kyberbezpečnostní odborníci upozorňují, že každá technologie s takovou úrovní oprávnění představuje potenciální slabinu. Automatizace přináší efektivitu, zároveň však zvyšuje nároky na dohled, transparentnost a odpovědnost.

_{Zdroje: BBC, The New York Times, CNN}