Americký soud v Los Angeles otevřel začátkem týdne spor, který může změnit fungování internetu. Hromadná žaloba tvrdí, že technologické firmy vytvořily platformy tak, aby udržovaly uživatele co nejdéle online. V centru stojí podnikatelský model Meta a Google. Čím déle člověk sleduje obsah, tím více reklamy uvidí a tím vyšší příjem firmy získají.
Proces soudu v Los Angeles, který započla začátkem tohoto týdne, sledují investoři, marketéři, ale také regulátoři. Verdikt sporu s digitálními giganty Meta a Google může otevřít tisíce dalších žalob a zároveň přinutit technologické společnosti upravit algoritmy, které dnes řídí doporučování videí, příspěvků a notifikací. Právníci tak poprvé systematicky spojují psychologii uživatelského chování s obchodní strategií majitelů globálních sociálních sítí.
Sociální sítě jako jedna velká závislost. Pozornost je nejcennější komoditou
Hromadná žaloba stojí na konkrétním příběhu mladé ženy, která začala používat YouTube již v raném dětství a ještě před koncem základní školy zveřejnila tisíce videí. Na sociálních sítích je proto v současnosti zcela závislá. Podle právníků nejde o individuální selhání, ale o systém. Platformy pracují s nekonečným feedem, automatickým přehráváním a upozorněními, která aktivují stejná centra odměny v mozku jako hazardní hry. Uživatelům se neustále nabízí nový obsah a odchod vyžaduje vědomé rozhodnutí. Právníci proto u soudu popisují prostředí, kde pozornost funguje jako komodita a uživatel se stává zdrojem dat.
Zdroj: Unsplash
Každé kliknutí, zastavení u videa nebo reakce vytváří individuální profil chování. Ten následně určuje, co uživatel uvidí za několik sekund. Čím silnější emoční reakce obsah vyvolá, tím déle člověk zůstává připojený. Pro firmy to znamená více reklamních impresí a vyšší hodnotu reklamního prostoru. Žaloba tak neřeší jen zdravotní dopady, ale také ekonomickou logiku sociálních sítí. Platformy podle ní optimalizují engagement, protože právě on tvoří základ jejich příjmů.
Problém je hlavně u dětí a mladistvých. Technologičtí giganti oponují chybou rodičů
Právníci u soudu v Los Angeles předložili interní materiály, které naznačují, že firmy dlouhodobě analyzují chování teenagerů a jejich citlivost na sociální srovnávání. Studie sledovaly reakce na lajky, komentáře i sledovanost videí. Dokumenty prý zmiňují skupiny uživatelů, kteří reagují intenzivněji. Například děti v psychicky náročné situaci. V žalobě se objevuje přirovnání k tabákovému průmyslu. Produkt přináší zisk, vedlejší účinky už však firmy neřeší.
Zdroj: Unsplash
Technologické společnosti Meta a Google argumentují opačně. Upozorňují na nejednotné vědecké závěry a zdůrazňují rodičovskou odpovědnost. Podle jejich právníků nelze duševní potíže připsat jednomu faktoru. Zároveň připomínají nástroje rodičovské kontroly, časové limity i možnost vypnutí doporučení.
Konec sociálních sítí tak, jak je známe? I to je nyní pravděpodobné
Zásadní je ale i ekonomický význam případu. Reklama tvoří většinu příjmů obou žalovaných společností a její cena roste s délkou sledování obsahu na jejich platformách. Pokud soud přijme všechny zmíněné argumenty, bude nutné upravit strukturu aplikací. To by zasáhlo sociální sítě, ale i video platformy, mobilní hry a streamovací služby, které pracují s podobnými principy doporučování.
Zdroj: Unsplash
Na závěr se přidává politická rovina. Některé státy uvažují o věkových omezeních či časových restrikcích pro mladší uživatele. Odborníci ale upozorňují, že samotné zákazy problém nevyřeší. Skutečná změna by musela přijít z obchodního modelu. Tedy z toho, jak internet vydělává. Spor tak ve skutečnosti nestojí jen na zdraví dětí a mladistvých. Týká se samotné podstaty moderní digitální ekonomiky.
Zdroje: The New York Times, CNN, USA Today