Mnoho kouzelných míst na malém kontinentu. I tak by se dala popsat Evropa, která je podle UN Tourism cílem více než poloviny všech mezinárodních cest. Velký boom zažívá i cestování z jednoho evropského státu do jiného. Pro mnohá místa však turismus představuje velkou výzvu. Mezi nejvýraznější příklady takzvaného overtourismu patří i Benátky, Barcelona nebo řecký ostrov Santorini.
Fenomén overtourismu je zejména v posledních letech velkým tématem nejen pro milovníky cestování. Zvýšené nájmy, gentrifikace a ekonomická nerovnováha představují pouze jednu stránku jeho dopadů. Vedle bolestivých důsledků pro místní komunity totiž přehnaný turismus ničí i onu autentickou atmosféru, která lidi na tato místa láká. Nejkrásnější města Evropy pod náporem turismu přestávají dýchat. Opravdu se vyplatí do nich přes to všechno stále jezdit?
Romantická plavba městem? Z Benátek pomalu mizí benátčané
Italské Benátky představují téměř dokonalý příklad města, které se stalo obětí vlastního úspěchu. Do města menšího než Praha každoročně vyšší miliony turistů. Historické centrum se postupně stalo takřka neobyvatelným. Dnes v něm oproti minulé dekádě žije jen necelá třetina původních rezidentů. Běžné krámky a služby zde nahrazují obchody se suvenýry, byty se hromadně mění v Airbnb a život zde zkrátka proměnil turismus.
Zdroj: Pexels
Největší kritiku dlouhodobě sklízely obří výletní lodě, které přivážely tisíce jednodenních návštěvníků, aniž by městu přinesly významnější ekonomický přínos. Na základě protestů místních Itálie v roce 2021 nakonec zakázala vplouvání velkých výletních lodí do historického centra, přičemž loni navíc Benátky jako první město na světě zavedly vstupní poplatek pro jednodenní turisty. Ani to ale bohužel nepřineslo lokalitě významnější odlehčení.
Čím víc se do Barcelony cestuje, tím méně v ní lze pohodlně žít
Pozoruhodný příklad města, ve kterém se místní rázně ohradili proti nekonečným davům turistů v ulicích, je španělská Barcelona. Miliony lidí sem každý rok jezdí na krátkodobé návštěvy a dovolené, čímž nevědomky mění charakter města z charismatické metropole na kulisu pro konzum a shon. I zde problému významně přispívá boom krátkodobých pronájmů typu Airbnb, které drasticky zvyšují místní ceny bydlení a komplikují tak jeho dostupnost pro lidi, kteří v Barceloně skutečně dlouhodobě žijí.
Zdroj: Pexels
Mladí místní jsou ze situace, kdy si nemohou dovolit žít ve čtvrtích, ve kterých vyrůstali, právem frustrovaní. Fotografie demonstrantů stříkajících na turisty vodními pistolemi obletěly svět a slouží takřka jako univerzální symbol boje proti komercializaci měst a neřízenému turismu. Město v reakci na rostoucí nespokojenost místních obyvatel přislíbilo, že k roku 2028 zruší všechny licence na krátkodobé pronájmy. Tisíce bytů by se tak mohly znovu stát dostupnými pro místní.
Kouzelné řecké Santorini. Ostrov na hraně svých možností
Mnohé rodinné dovolené nebo víkendové retreaty míří právě na Santorini, ostrov s bělostnými domky a modrými kopulemi, které vždy vypadají jako z pohlednice. Místo, které má stabilně jen kolem patnácti tisíc obyvatel, se však s náporem milionů návštěvníků nemůže vyrovnat bez výrazných dopadů na lokální život. Když úzkými uličkami městečka Oia proplouvá i několik výletních lodí denně, infrastruktura se přetěžuje, což je dlouhodobě neúnosné.
Zdroj: Pexels
Ostrov se tak potýká s nedostatkem vody, rostoucím množstvím odpadu i dopravními kolapsy. Řecké úřady proto postupně začínají regulovat počet pasažérů z výletních lodí, kteří se na Santorini během jednoho dne mohou vylodit. Ani zde ale dosavadní regulace nestačí. Přesyceností místních sítí paradoxně trpí i samotní turisté, kteří tak místo romantických západů slunce často zažívají hodinové čekání v davu a přeplněné vyhlídky.
Přetížená evropská letoviska si teď více než kdy dříve potřebují oddechnout. To však může znamenat jedinečnou příležitost zajet někam, kde se davům turistů lze lépe vyhnout, a objevit přitom nová a přinejmenším stejně kouzelná místa.
Zdroje: UN Tourism, BBC, People, Market Watch