Taylor Swift podniká právní krok proti světu, ve kterém se identita začíná rozpadat do dat, hlasových modelů a falešných obrazů. Zpěvačka podala několik žádostí o ochranné známky spojené se svým hlasem i vizuální podobou, aby omezila možnosti jejich využívání v AI obsahu. Reaguje tím na moment, kdy umělá inteligence zvládne během několika sekund vytvořit realistickou nahrávku, video nebo fotografii, které působí téměř nerozeznatelně od reality. Falešný obsah přitom dokáže zasáhnout reputaci i komerční hodnotu veřejně známých osobností.
Internet během posledních měsíců zaplavují AI generované kopie celebrit, které často působí přesvědčivěji než běžná manipulace ve Photoshopu. Hlasové modely dokážou napodobit intonaci, styl řeči a emoce, obrazové generátory zase vytvářejí fotografie a videa, která laik téměř nerozpozná od reality. Taylor Swift se v tomto směru stala jednou z nejčastěji zneužívaných známých osobností. Její tvář se objevila v explicitních AI obrázcích i ve falešných politických vizuálech během amerických voleb.
AI dnes nekopíruje jen hudbu. Napodobuje identitu
Taylor Swift proto požádala o ochranné známky zaměřující se na velmi konkrétní prvky spojené s její veřejnou identitou. Jedna chrání frázi „Hey, it’s Taylor Swift“, druhá kratší variantu „Hey, it’s Taylor“. Vedle hlasových prvků řeší dokumenty i přesně popsanou fotografii zpěvačky s růžovou kytarou, třpytivým kostýmem a pódiovou stylizací. Smyslem tak není vlastnit „obličej“ nebo běžný vzhled, ale právně ukotvit momenty, které jsou s osobou Taylor Swift okamžitě rozpoznatelné. Čím konkrétnější ochrana je, tím snáz se později argumentuje u soudu.
Právě ochranné známky začínají být pro celebrity zajímavější než klasické žaloby týkající se autorských práv. Ta totiž chrání konkrétní dílo, ne samotný styl hlasu nebo způsob vystupování. U AI obsahu navíc často nevzniká přímá kopie originální fotografie nebo nahrávky, ale nově vygenerovaný materiál inspirovaný existující osobou. Ochranná známka proto funguje jinak. Pokud se podaří prokázat, že určitá fráze, vizuální symbol nebo hlasový prvek patří ke konkrétní identitě, vzniká mnohem silnější právní základ pro potenciální zásah proti zneužití.
Zdroj: Unsplash
Taylor Swift přitom podobné problémy řeší už delší dobu. Kromě pornografických AI obrázků se její jméno objevilo i v politicky manipulativním obsahu, jenž vybízel k podpoře Donalda Trumpa, přestože zpěvačka nic podobného veřejně neudělala. V takové chvíli už rozhodně nemluvíme o internetovém vtipu nebo experimentu s technologií. Falešný obsah začíná zasahovat do osobní reputace, obchodních spoluprací i veřejného vnímání konkrétní osoby. Rychlost šíření pak představuje jeden z největších problémů. Než se podaří falešný materiál stáhnout, stihne ho vidět na miliony lidí.
Zdroj: Unsplash
Podobnou cestu už dříve zvolil i známý herec Matthew McConaughey, který si nechal registrovat svůj ikonický výrok „Alright, alright, alright!“ i specifické hlasové prvky spojené se svým projevem. Právníci zabývající se podobnými případy stále častěji upozorňují, že budoucí spory o AI se pravděpodobně nebudou točit jen kolem autorského práva, ale hlavně kolem identity samotné. Technologie totiž dnes zvládne kopírovat člověka rychleji, než na to stíhá reagovat legislativa. Slavné osobnosti se proto snaží chránit dřív, než se digitální verze jejich tváře a hlasu definitivně vymknou kontrole.
Zdroje: Variety, Daily Mail, People