Zlato místo přírody. Trumpova rodina chce na albánském ostrově vybudovat luxusní resort

Ostrov Sazan byl dlouhá léta v izolaci. Dnes ale plní zpravodajské titulky. Zájem o něj jeví rodina Donalda Trumpa, která zde chce stavět luxusní resort. Albánie tak zažívá podobný rozpor jako už dříve Havaj nebo Chorvatsko. Vzácná krajina, chráněné druhy a přírodní bohatství jsou zde nuceni ustoupit zájmům světových miliardářů. V případě albánského ostrova Sazan jde o megalomanský projekt spojený s rodinou amerického prezidenta. Plánovaná výstavba značně pobouřila místní a spustila sérii demonstrací.

Luxusní hotely a vily, marina pro jachty nebo soukromé pláže. Projekt známý jako Kushner Island má pobřeží odlehlého ostrova Sazan proměnit ve velkokapacitní turistické lákadlo. Neuvěřitelných 1,4 miliardy eur do něj chce investovat společnost spojená se zetěm amerického prezidenta. Na ostrov prý poprvé poukázala Ivanka Trump, která ho „objevila“ na dovolené. Albánský premiér Edi Rama projekt prezentuje jako historickou příležitost, která přinese pracovní místa a zahraniční peníze. Prý se díky němu může Albánie stát „nejatraktivnější luxusní destinací Středomoří“. Pro tisíce Albánců se však kauza ostrova Sazan stala symbolem korupce, privatizace veřejného prostoru a devastace přírody kvůli zájmům globálních elit. 

Veřejný zájem versus soukromý zisk. Kdo má v Albánii slovo?

Ostrov Sazan má neobyčejný příběh. Za minulého režimu byl přísně střeženou vojenskou základnou, uzavřenou pro veřejnost. Dodnes je posetý opuštěnými bunkry, kasárnami a podzemními tunely. Kushnerův projekt ostatně chce část bývalé vojenské infrastruktury přetvořit pro účely rezortu. Desítky let izolace daly na ostrově vzniknout jedinečné přírodní oáze. Ostrov leží v mořském národním parku Karaburun–Sazan a okolní vody jsou domovem kriticky ohrožených tuleňů, mořských želv i rozsáhlých porostů mořských trav, které patří k nejvýznamnějším zásobníkům uhlíku ve Středozemním moři. Nedaleko se nachází také laguna Narta, hnízdiště vzácných plameňáků a dalších jedinečných ptačích druhů. 

^{Zdroj: Pexels}

Právě starost místních o přírodní poklad pohání rozsáhlé protesty, které během června přerostly v největší albánské demonstrace nedávné historie. Tisíce lidí vyšly do ulic, v rukou transparenty s nápisy jako „Albania is not for sale“ nebo „We want a new Albania“. Mezi demonstrujícími jsou studenti, ekologové a místní rodiny, ale přidali se i Albánci žijící v zahraničí. Symbolem protestů je růžový plameňák, protože přirozené prostředí právě tohoto ikonického ptáka má podle odborníků s výstavbou zaniknout. Protestující Albánci vyjadřují také svou frustraci z dlouhodobé korupce, rostoucích sociálních nerovností a vlády, která upřednostňuje zájmy zahraničních investorů před blahobytem občanů. 

Kritici poukazují na netransparentnost procesu, který plán výstavby doprovází. Podle The Guardian albánský parlament předběžně upravil legislativu chránící ekologicky citlivá území, čímž měl developmentu “vyklidit cestu”. Albánci se vymezují vůči nedostatku veřejné debaty, neprůhlednosti vlastnických struktur vznikajícího resortu i nespravedlivě výhodným podmínkám, které mu stát poskytl. Lidskoprávní organizace popisují kontrastní situaci, kdy je Středozemní moře, ve kterém každoročně umírají velké počty uprchlíků, tak snadno dostupné světové smetánce. Evropský parlament navíc nedávno Albánii, dlouhodobého uchazeče o členství v EU, vyzval k pozastavení výstavby v chráněných oblastech a důslednějšímu posouzení jejích dopadů na životní prostředí. 

^{Zdroj: Pexels}

Samotný Jared Kushner tvrdí, že resort bude postaven citlivě a s respektem k přírodě. Albánský premiér Rama argumentuje, že stát potřebuje zahraniční investice a luxusní turistiku, aby ekonomicky dohnal západní Evropu. Taková tvrzení ale ignorují nejen odbornou kritiku plánu, který se ukázal jako ničivý pro lokální krajinu, ale i otázku problematických vlastnických struktur. Nejde jen o ochranu tuleňů a plameňáků. V sázce je i to, komu bude ostrov patřit a kdo má skutečně právo rozhodovat o budoucnosti jedné z posledních téměř nedotčených částí albánského pobřeží. 

^{Zdroje: The Guardian, PBS, Al Jazeera, AJ+}