Vlna, která sama sebe pohltí. Blíží se konec AI jak ji známe?

Dnes je téměř nemožné s umělou inteligencí nepřijít do styku. Píše za nás e-maily, generuje obrázky, pomáhá programátorům i lékařům, stala se z ní alfa a omega technologických investic. Všeobecné nadšení z revolučního nástroje však slábne, zatímco se vynořují nové problémy spojené s jeho užíváním. Čím dál více odborníků tvrdí, že se “AI bubble“ blíží k prasknutí.

Generativní umělá inteligence je bezpochyby definující technologií současnosti. Z výzkumných laboratoří, kde se roky vyvíjela, se skrze nástroje, jako jsou ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot nebo Meta AI, dostává i mezi běžné uživatele. Kdejaký student, programátor nebo kreativní tvůrce si dnes bez AI svou práci už nedokáže představit. Světoví tech leaders jako Microsoft, Google, Meta, Amazon, Nvidia nebo OpenAI stále investují stovky miliard dolarů do vývoje jazykových modelů, datových center a čipů. AI se v naší společnosti suverénně uchytila. Umí se však udržet?

^{Zdroj: Reuters}

Senzace, jako byl kdysi internet. Co je to “AI bubble”?

AI kompletně pohltila pozornost médií, každodenních uživatelů sociálních sítí i světových investorů. Ještě před rokem se o ní mluvilo jako o nástroji, který je rozsahem svého využití srovnatelný s technologickou revolucí příchodu internetu kolem roku 2000. Například tržní hodnota společnosti Nvidia, která vytváří AI procesory, se s rozmachem umělé inteligence zvedla o tisíce procent. Jsou to však právě masové investice do AI a její všudypřítomnost ve školách, zaměstnáních i běžném životě, co tvoří iluzi známou jako AI bubble.

^{Zdroj: Reuters}

Uživatelé tohoto termínu jím často artikulují obavy z toho, že investice a zhodnocení firem spojených s umělou inteligencí rostou mnohem rychleji než jejich skutečné zisky. Technologické společnosti přitom utrácejí čím dál masivnější částky za AI infrastrukturu, aniž by bylo jisté, zda se jim tyto náklady vrátí. Dochází k extrémní koncentraci kapitálu u několika málo firem, masovým a rizikovým investicím i extenzivní výstavbě datových center. To může nápadně připomínat „dot-com“dot éru nultých let, kdy v době vzestupu internetu kvůli neuváženým spekulacím zbankrotovalo mnoho firem.

Už nejde jen o peníze. AI nám mnoho dala, ale taky bere

Kromě ekonomické skepse vyvstávají také obavy spojené s environmentální a etickou stránkou AI. V letech 2023–2024 prý datová centra spotřebovala skoro 5% veškeré elektřiny v USA, přičemž ročně generuje stovky tun emisí. Data centra, která typicky stojí v odlehlých lokalitách, se ukázala jako ničivá pro okolní přírodu i lidi. S rozvojem a využitím AI je navíc spojena velká spotřeba vody, která je pro lidi už tak ohroženým zdrojem. Bude-li AI růst v takovém rozsahu, jako tomu bylo poslední měsíce, je možné, že se její environmentální dopady stanou nevratnými.

^{Zdroj: Reuters}

Neméně kontroverzní je etická stránka umělé inteligence. Média hojně pokryla několik skandálů, v nichž vyšlo najevo, že byly AI jazykové modely trénovány s využitím dat skutečných lidí, tvůrců a umělců bez jejich souhlasu či vědomí. Mnoho nástrojů umělé inteligence, které jsou již přirozenou součástí běžně využívaných aplikací nebo sociálních sítí, navíc sbírá údaje o uživatelích, což vede k velkým (a v mnohých případech oprávněným) obavám o jejich uživatelskou bezpečnost či základní ochranu soukromí.

View this post on Instagram

Ačkoli to vypadalo, že bude vliv umělé inteligence už jenom růst, některá data napovídají, že to nebude tak jednoduché. AI je revolučním nástrojem pro mnohá odvětví a dokáže automatizovat procesy, které by lidem trvaly i desítky hodin. Pokud však technologické firmy chtějí zůstat na předních příčkách investičních seznamů, budou se muset postavit čelem jak k nejasné budoucnosti svého modelu podnikání, tak jeho dopadům na planetu a širší společnost.

^{Zdroje: Goldman Sachs, Brookings, arXiv, investing}