Velký kelímek, na něm logo se zelenou sirénou a vevnitř (třeba) ledová káva. Starbucks se za desítky let fungování stal kánonem instagramové estetiky i každodenního městského života. Trendy drinky, které jsou dnes dostupné takřka po celém světě, však mají odvrácenou stranu. V plastovém kelímku se vedle populárního nápoje skrývají také stereotypní korporátní praktiky, boj proti odborům, či dokonce přehlížení lidskoprávních zločinů. Gen Z není lhostejná vůči dopadům svých nákupů. Co stojí za aktuálním globálním bojkotem kavárenské jedničky?

Starbucks, který před více než třiceti lety vznikl v americkém Seattlu, je dnes jednou z nejvlivnějších značek na světě. Tajemství jeho úspěchu jde za hranice hojně fundované marketingové kampaně. Fanoušci výběrové kávy by mohli argumentovat, že Starbucks za poměrně vysoké ceny nabízí nápoje, které nejsou z hlediska použitých zrn příliš kvalitní. V čem však značka vyniká, je identita a atmosféra k ní přidružená. Spolu s kávou si lidé kupují pocit pohodlí a hojnosti, příslušnost k renomovanému trendu, nebo jakousi kosmopolitnost. 

Spolu s velkou mocí na globálním trhu ale přichází i velká zodpovědnost, které Starbucks ne vždy umí dostát. V posledních letech vychází na povrch například problematické zacházení se zaměstnanci, kteří jsou zejména ve Spojených státech ponecháni bez možnosti postavit se za svá práva a důstojné podmínky. Organizace Starbucks Workers United opakovaně obvinila firmu z protiodborových praktik, jako je zastrašování zaměstnanců, nepřiměřené sledování, nebo násilí vůči odborovým organizátorům.

Ze Spojených států až na jihovýchod Asie. Co má Starbucks společného s válkou?

Po vypuknutí aktivní okupace v Gaze na podzim roku 2023 se Starbucks stal centrem další kontroverze. Jejím spouštěčem byl opět spor s organizací Starbucks Workers United (SWU). Ta na sociálních sítích zveřejnila příspěvek vyjadřující solidaritu s okupovanou Palestinou, načež ji Starbucks obvinil z „podpory násilí páchaného hnutím Hamás“ a podal na ni žalobu za neoprávněné používání firemní značky. SWU tvrdí, že se Starbucks „snaží využít probíhající tragédie k posílení protiodborové kampaně tím, že falešně útočí na pověst organizace.”

^{Zdroj: Pexels}

Starbucks izraelský stát přímo finančně nepodporuje a veřejně se hlásí k apolitickému stanovisku, ale jeho rázně odmítavý postoj k příspěvku vyjadřujícímu solidaritu s Palestinou, která je stále častěji označovaná jako místo, na kterém je možná prováděna genocida ze strany Izraele, spustil vlnu pohoršení. Kritici také upozorňují na některé z hlavních institucionálních akcionářů společnosti Starbucks (jako jsou například The Vanguard Group a BlackRock), kteří drží velké podíly ve zbrojním a leteckém průmyslu, jež Izraeli dodávají zbraně.

_{Zdroj: Pexels}

Vlna spotřebitelského bojkotu kavárenské firmy přišla ve chvíli, kdy si ji mnozí zákazníci začali spojovat s podporou Izraele. Pro řadu aktivistů nebyl důvodem bojkotu přímý vztah firmy Starbucks k izraelskému státu a jeho mezinárodní radou potvrzeným válečným zločinům, ale způsob, jakým korporace reagovala na propalestinské projevy zaměstnanců a odborářů. Vedle sporného stanoviska vůči probíhající válce jde o širší konflikt mezi korporátní mocí a etickou integritou.

V popularizaci ekonomických bojkotů mezinárodních korporací hraje velkou roli hnutí BDS (Boycott, Divestment and Sanctions) založené lidskoprávními občanskými spolky roku 2005. Cílem jejich činnosti je ekonomickým tlakem přimět Izrael k dodržování mezinárodního práva a k ukončení okupace palestinských území. Jakkoli Starbucks mezi hlavní oficiální cíle kampaně BDS nepatří, stal se jednou z nejčastěji bojkotovaných značek dnes už nejen pro hnutí solidarity s Palestinou.

Zajímavé je, že bojkot v tuto chvíli zčásti i funguje. Starbucks i jeho franšízoví partneři nedávno přiznali negativní dopady bojkotových kampaní. Firma byla donucena k zrušení několika poboček, propuštění stovek zaměstnanců a vedení opakovaně upozornilo investory, že geopolitické napětí a spotřebitelské bojkoty ovlivní jejich výnosy. Gen Z, která je v bojkotu nejdůslednější, tak světu ukazuje, že už nehodlá své nákupy oddělovat od důležitých otázek společenské odpovědnosti. 

^{Zdroje: Restaurant dive, Time, Reuters, CJPME, Starbucks, Investing, Justia}