Zamrazit život. Dubaj buduje trezor pro ohrožená zvířata

Za futuristickou fasádou Muzea budoucnosti v Dubaji vzniká zařízení, které připomíná zápletku science-fiction. Biotechnologická společnost Colossal Biosciences zde připravuje obří genetický archiv živočichů. Biotrezor, kam vědci uloží tkáně, buňky a DNA tisíců druhů z celého světa. Cílem je zachovat genetickou paměť planety pro budoucí generace a vytvořit rezervu pro případ, kdy by některé druhy z přírody zmizely.

Nový projekt Muzea budoucnosti v Dubaji počítá s miliony kryogenně zmrazených vzorků, a to přibližně 10 tisíců druhů, včetně stovky nejohroženějších živočichů planety. Usiluje tak o zachování nejcennějšího pokladu Země. Metropole vstupuje do role globálního archivu života, jakési biologické pojistky Země a společnost Colossal Biosciences se v ní profiluje jako velmi vědecky lukrativní hráč.

Nejde o zoologickou zahradu, ale o laboratoř. Colossal Biosciences uchová buňky a DNA

Princip biotrezoru vychází z jednoduché rovnice. Když lidstvo archivuje data, umění či semena rostlin, lze stejným způsobem uchovat také genetickou informaci zvířat. V klimatizovaných laboratořích budou ve speciálních nádržích s tekutým dusíkem uložené živé buňky, krevní linie i tkáňové vzorky. Extrémně nízké teploty zastaví biologické procesy a materiál zůstane v téměř nezměněném stavu po desítky let. Vědci tímto krokem navíc získají možnost analyzovat imunitu, evoluci nebo adaptační schopnosti jednotlivých druhů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Colossal Biosciences (@colossal)

Za projektem stojí americká firma Colossal Biosciences, která v minulosti přitáhla pozornost pokusy s genetickým inženýrstvím vyhynulých druhů. Její výzkum kombinuje starověkou DNA, klonování a úpravu genů. Takové experimenty vyvolávají odborné debaty, přesto ukazují, že genetický materiál uložený dnes může jednou sehrát roli při obnově populací. V praxi tak zamýšlený biotrezor představuje spíše dlouhodobou vědeckou infrastrukturu než exotickou atrakci.

Laboratoř lze sledovat v „přímém“ přenosu. Z muzea se stane živá galerie

Dubaj projekt financuje jako součást širší strategie technologického výzkumu. Investice dosahují stovek milionů dolarů a moderní zařízení funguje současně jako laboratoř i veřejná expozice. Návštěvníci muzea totiž mohou sledovat práci biologů téměř v přímém přenosu. Laboratoře navržené jako „živé výzkumné galerie“ si kladou za úkol přivést mladou generaci zpět k přírodním vědám a ukázat jim tak nutnou ochranu přírody v technologickém kontextu.

^{Zdroj: Colossal Biosciences}

Podobné archivy už existují také jinde, například takzvaná Frozen Zoo v San Diegu uchovává genetické vzorky stovek druhů už od 70. let. Nový dubajský projekt však míří mnohem dál rozsahem i cíli. Kromě archivace má sloužit k výzkumu nemocí, evolučních procesů a adaptace na klimatické změny.

^{Zdroj: Unsplash}

Odborníci zároveň upozorňují, že genetické banky samy o sobě přírodu nezachrání. Ochrana přirozeného prostředí, rezervace a práce v terénu zůstávají zásadní. Biotrezor představuje spíše pojistku pro budoucnost. Jinými slovy, možnost studovat a obnovit populaci v situaci, kdy se objeví kritický zlom.

_{Zdroje: BBC, Forbes, National Geographic}